Tento pojem vyjadřuje červené zbarvení oblohy vznikající ozářením mraků nebo hrubších částic při východu a západu slunce. Za stabilní letní situace v tlakové výši obsahuje vzduch málo vodní páry, v noci je klidno ve dne vane mírný vítr. Ranní červánky téměř neexistují, nejsou totiž mraky a není ani zvířený prach v ovzduší. Za této situace je ovšem k večeru spousta prachu v ovzduší a při večerním chladu kondenzují vodní páry v opar nebo mlhu. A protože přímé paprsky červeného slunečního kotouče ozařují tyto hrubé částice, můžeme pozorovat večerní červánky – ve většině případů příznak pěkného počasí. Přibližuje-li se ovšem fronta, bývá oblačnost již na ranní obloze a po větrné noci je v ovzduší i spousta prachu.

Ranní červánky jsou tedy často předzvěstí zhoršení počasí a jedno velmi staré pořekadlo praví, že “ranní červánky stáhnou moldánky”.