Uhlíková stopa způsobená dopravou a spalováním uhlí v uhelných elektrárnách
Kolik kilogramů oxidu uhličitého se vyprodukuje spálením určitého objemu či hmotnosti fosilního paliva.
1m3 zemního plynu = 2,62 kg CO2
1 kg hnědého uhlí = 1,92 kg CO2
1 l benzínu = 2,29 kg CO2
1 l nafty = 2,60 kg CO2
Osobní auto vyprodukuje na 1 000 km jízdy 200 kg CO2, což při čtyřčlenné posádce znamená 50 kg CO2 na osobu.
Letadlo na 1 000 km letu vyprodukuje 32 000 kg CO2, což je při 100 pasažérech 320 kg CO2 na osobu.
Letí-li letadlo ve velké výšce, je účinek CO2 na atmosféru trojnásobně zesílen. Nejvíce paliva se spotřebuje během startu a přistání, takže krátké letové trasy dále výrazně přispívají ke zvyšování koncentrace CO2 v atmosféře.
Na výrobu 1kwh el.energie v uhelné elektrárně připadá 1,12 kg vyprodukovaného CO2.
Podíl zdrojů na výrobě elektrické energie v České republice
ČR 2012 – vyrobeno 81 mld kWh
uhlí = 49 %, jaderná energie = 35,2 %, obnovitelné zdroje = 10,2 %, ostatní = 5,6 %
Ekologické směrnice mohou v některých případech popírat ekologický princip. Tak například při výrobě nového ekologicky šetrného auta se vyprodukuje stejné množství CO2 jako když jezdí 12 roků staré, „špinavé“ auto. Při výrobě nového auta je totiž třeba vzít v úvahu výrobu hliníku, oceli, plastů, gumy a ostatních materiálů, dále dopravu těchto materiálů a provoz montoven. Do důsledků tedy nahrazení starého auta novým příliš ekologické není.
Jako člen Evropské unie se ČR zavázala v roce 2020 vyrábět 13,5% spotřebované energie z obnovitelných zdrojů.
Česká republika je schopná biopalivy nahradit maximálně 20 % spotřeby benzínu a nafty. Na výrobu 1 kg syntetické ropy se spotřebuje 8 kg biomasy.
Potřebný zázrak neexistuje
Závazek zní: nejpozději do roku 2050 docílit nulových emisí uhlíku. To bude vyžadovat rozsáhlé dotace do větrníků a solární energie. Panuje naivní představa, že bude cenově dostupný způsob jak ve velkém měřítku skladovat přebytečnou elektřinu. Výkon větrných farem klesá často i pod 10% jmenovité kapacity po několik dní. Solární energie v noci mizí zcela a při zatažené obloze klesá na 50%. Aby se nahradila konvenční elektrárna o výkonu 1000 MW, je zapotřebí 3000 MW větrné a solární kapacity. Problém je následující: rychle se měnící výkon větrných a solárních elektráren musí podpořit plynové turbíny s tzv. otevřeným cyklem, ty však mají dvakrát větší spotřebu plynu než turbíny s tzv. kombinovaným cyklem. Postupně bude chybět záložní energie z uhlí, případně z atomovek (Německo). Stále více větrné a solární energie bude muset být vyřazeno když bude foukat vítr a svítit slunce. Ceny elektřiny prudce vzrostou, zdraží se vše, budou častější výpadky proudu. Ani mnohonásobek nominálně potřebné kapacity by za chladného bezvětrného večera nezvládl dodat elektřinu v požadovaném množství. Plán obnovitelných zdrojů by vyřešilo nákladné a rozsáhlé skladování energie a to by muselo stačit na několik dnů, Na jeden instalovaný MW obnovitelné energie by bylo třeba nejméně 150 MWh uložených v bateriích. Náklady na bateriové úložiště by byly 80 x vyšší než náklady na větrnou elektrárnu. Takové množství baterií nebude k dispozici, navíc není dostatek lithia, kobaltu a dalších vzácných nerostů. Jedno řešení je budování přečerpávacích vodních elektráren, ty však mají zásoby na jen 6 -10 hodin, je zde navíc problém ztráty 25% energie. Pro skladování energie lze použít vodík, ten se však vyrábí ze zemního plynu. Tento proces ale vypouští velké množství uhlíku. Bezemisní vodík se vyrábí z vody za příliš velké spotřeby elektrické energie jejichž 60% se při tomto procesu ztrácí. Skladování vodíku je navíc velmi obtížné s rizikem výbuchů a požárů. Jedna technologie je spolehlivá a bezemisní – jaderná energie. Kdybychom měli stoprocentní jadernou zálohu pro větrníky a soláry, tak vlastně tyto zdroje (OZE) vůbec nepotřebujeme.
–
Tento příspěvek je zjednodušené přepracování odborného článku z internetových novin (2024)