Kroupy se liší od hvězdice tím, že mají kulovitý tvar. Vznikají neuspořádaným přirůstáním přechlazených kapek na původně pravidelné hvězdice. Před dopadem na zem nestačí roztát.
Kroupy padají jen v teplém ročním období při bouřce z mohutných mraků, jejichž vrchol připomíná kovadlinu. Horní část tohoto oblaku se nachází ve výšce nejméně osm kilometrů, kde je již teplota minus 30°C. V tomto oblaku je mohutné vertikální proudění. Krupky se vytvářejí ve velké výšce normálně by padaly rychlostí 14m/s. Výstupný vzdušný proud ovšem brzdí rychlost pádu o polovinu. Dráha krupky k zemi by byla dlouhá asi osm kilometrů. K tomu musíme ale připočítat dráhu výstupného proudu, který nese vodní páru a velké množství kapek. Bude-li krupka vychlazena na teplotu minus deset a pronikne k ní nasycený vzduch o teplotě plus dvacet, vzniká v bezprostřední blízkosti krupky obrovské přesycení 400%. Je tedy samozřejmé, že krupka přebírá veškerou vodu i páru ze svého okolí a závratně roste v kroupu, která může mít neprůhledné jádro námrazové krupky, na něm vrstvu průhledného ledu a na povrchu bílou vrstvu, která se přidala již pod mrakem desublimací vodní páry. Je-li obzvlášť mohutný výstupný proud, může kroupa narůst až do průměru devíti centimetrů.
Srážky ve formě sněhu
mají trojí podobu:
- klasické sněhové vločky
- sněhové krupky kulovitého tvaru průměr 2-5 mm
- sněhová zrna o průměru 1 mm a menším