Počasí od roku 1873

Odborná studie s názvem „Přirozená klimatická období“, publikovaná svého času v časopise Vesmír, vymezila malou dobu ledovou roky 1627-1897. Průměrná teplota severní polokoule byla o jeden stupeň nižší než je uvažované optimum. Dílčí studenou klimatickou epizodu 1887-1897 potvrzují i suchdolské záznamy. Během prvních 24 let pozorování (do roku 1897) bylo 21 zimních sezón chladnějších než průměr 80-ti letého období 1901-1980. Je to hodnocení podle mých osobních kriterií, beru v úvahu čtyři nejchladnější měsíce sezóny.

V celkově suchém období, na které stále připadají čtyři vůbec nejsušší kalendářní roky, se vyskytlo několik časových úseků s vydatnými dešti. Za pozornost stojí dva dny začátkem srpna 1880. V Suchdole spadlo 54 mm srážek, ale v nedalekém Novém Jičíně už 144 mm. Vydatné srážky v beskydské oblasti vyvolaly velké rozvodnění pravých přítoků Odry na Ostravsku. Dobové prameny z roku 1888 se zase zmiňují o pěti povodních různého stupně v Suchdole a okolí. Rok 1888 byl ještě pozoruhodný velmi silným mrazem hned prvního ledna, kdy ráno i večer bylo naměřeno mínus 28 stupňů. Podle průměrné teploty to byl třetí nejchladnější den v historii pozorování na Novojíčinsku.

V roce 1898 nastal zlom, průměrná teplota se zvýšila a narůstaly srážkové úhrny. Vyvrcholením bylo období 22 měsíců od května 1902 do února 1904, kdy v Suchdole spadlo  2 059 mm vláhy! Dodnes se připomínají povodně z roku 1903, na Husím potoce byla ovšem nanejvýš dvacetiletá voda. Epizoda bohatá na vláhu skončila v roce 1916.

Období bohaté na srážky ovšem nevylučuje kratší epizody extrémního sucha. Podle záznamů muselo být velké sucho začátkem podzimu 1911 a pak zejména na podzim roku 1921, neboť za půl roku od května do října 1921 chybělo v Suchdole 220 mm vláhy. Ještě začátkem 90. let vzpomíná jedna pamětnice na kritický nedostatek krmení pro zvířata na podzim uvedeného roku. Po suchém roce 1921 následovalo zase několik let s hojností vláhy.

Mírně teplé období 1910 – 1921 bylo narušeno několika různě dlouhými vpády studeného vzduchu. Pro rok 1912 eviduji vůbec nejstudenější podzim, se zápornou odchylkou pro září 3,8 st., pro říjen 2,2 st., a pro listopad 2,9 st. Poté ještě následovaly studené letní prázdniny roku 1913. V roce 1920 byl zaznamenán velmi chladný týden na přelomu října a listopadu, 31. října 1920 klesla teplota na mínus 13 st. Pro období 1910 – 1921 přesto vychází průměrná teplota 8,2 stupně Celsia. Od roku 1909 do roku 1916, tedy po dobu osmi let, byl každý prosinec teplejší než dlouhodobý normál pro tento měsíc. Třikrát byl prosinec dokonce velmi teplý (1910, 1915, 1916) s odchylkou větší než 3,5 stupně.

Dvě události, na které si zavzpomínal pamětník pan Robert Schwarz: Největší povodeň na Husím potoce v minulém století až do roku 1997 byla někdy v polovině dvacátých let. Podle meteorologických záznamů zřejmě uprostřed prázdnin roku 1926. Na horním konci Hladkých Životic bylo plné koryto, voda se už vylévala na Malou stranu, přes hlavní silnici se ale na úrovni domu pana Schwarze nedostala, protože levý břeh byl i tehdy o něco vyšší. V roce 1926 mohl být průtok na potoce 90-100 m3 za vteřinu. Při současném stavu koryta se začne voda vylévat na dolním konci vesnice při průtoku kolem 60 m3 za vteřinu (můj odhad), což si myslím, že je desetiletá voda. V roce 1997 protékalo vesnicí při kulminaci asi 170 m3 za vteřinu.

Druhou událostí v životě pamětníka byla „zima století“ 1928-1929, kterou přiblížím volně zpracovanými vzpomínkami.

Fulnecký rodák profesor Gustav Ertelt byl učitelem matematiky ve Vídni. Jeho koníčkem byla myslivost a této vášni podřídil pan profesor celé své soukromí, dokonce se ani neoženil. Měl docela slušný příjem, takže si mohl pronajmout celý lovecký revír v katastru obce Děrné, údajně za to platil 9 000 korun ročně. Veškerý volný čas o prázdninách věnoval pobytu v revíru, navštěvoval ovšem i honitby v dalších evropských regionech. Pan profesor Ertelt měl pomocníka, který mu v revíru přikrmoval zvěř, opravoval krmelce apod. Na sklonku vánočních prázdnin ročníku 1928-1929 před odjezdem do Vídně svému pomocníkovi říkal: „Roberte, letos to budeš mít zase jednoduché, zdá se, že opět nebude žádná zima.“ Jak hluboce se pan profesor mýlil! Sotva odjel do Vídně, začalo sněžit a mrznout.

Proč neměla být v tomto ročníku zase zima? Po čtyři předcházející ročníky byly totiž zimy normální nebo i teplejší a krátká lidská paměť si usmyslí, že tomu tak bude navždy. Krátké období silných mrazů v prosinci 1927 už bylo také zapomenuto. Leden 1929 byl už pořádně studený, se zápornou měsíční odchylkou šest stupňů a největším mrazem -24 stupňů by ale do dějin meteorologie nevstoupil.

Skutečná pohroma začala 1. února, kdy teplota poklesla na -27,5 stupňů. Mezi dvěma vlnami silných mrazů přibylo sněhu, potom zase 9. února na arktické frontě sněžilo a 10. února již bylo -34 stupňů. Absolutní rekord je pak z 11. února 1929, a to -35° C. Po čtyři dny 10-13. února setrvala i odpolední teplota v rozmezí -18 až -22 stupňů.

V první polovině února klesla teplota celkem po deset dní v rozmezí -25 stupňů až do -35 stupňů. Po devět týdnů, od začátku roku do konce prvního březnového týdne, nebyla obleva, jen v několika dnech a na krátkou dobu vystoupila teplota nepatrně nad nulu.

Pan profesor Ertelt uznal svůj omyl v odhadu zimy o Velikonocích roku 1929, když se brodil v revíru se svým pomocníkem v metrových závějích a počítal umrzlou zvěř. Narazili asi na třicet zajíců a několik srnců, kteří umrzli vestoje a vypadali jako sochy. V roce 1929 se nekonaly hony, nebylo totiž co střílet. Nesklízely se ořechy a peckové ovoce, prakticky všechno vymrzlo.

 

Od roku 1930 do roku 1987 zažili naši předkové i současní pamětníci několik drobných klimatických epizod, z nichž delší trvání měla období charakteristická srážkami. V průběhu teplot se projevovala mnohem větší nahodilost teplejších a chladnějších období. Za zmínku stojí následující povětrnostní události:

–        období 1932-1936 a 1947-1959 bylo celkově chudé na vláhu

–        naopak po po tři roky 1937-1939 pršelo značně nadprůměrně a byly časté povodně

–        v letech 1960-1970 byly srážky značně rozkolísané, zažili jsme více povodní než je obvyklé, ale také velká sucha (největší koncem léta a v září 1962)

–        velmi studené období od začátku roku 1940 do srpna 1942

–         Kalendářní rok 1940 vykazuje vůbec nejnižší průměrnou roční teplotu 5,9° C, avšak souvislé období 12 měsíců duben 1941 – březen 1942 mělo průměr dokonce 5,4° C. Nejvíce přispěly tuhé zimy, ale i ostatní měsíce byly často hluboko pod průměrem

–        období šesti měsíců duben-září 1947 mělo kladnou teplotní odchylku 1,8° C a v období duben-říjen se vytvořil v severozápadní části Novojičínska deficit 180 mm srážek, září 1947 se vyznamenalo sedmi tropickými dny (30 až 32,5 stupňů ve stínu)

–        dne 10. května 1953 v době značně pokročilé vegetace napadlo 18 cm sněhu, který roztál až po dvou dnech

–        od třetiny srpna 1953 do konce března 1954, tedy za téměř osm měsíců, spadlo v Hladkých Životicích pouze 110 mm vláhy

–        dne 9. února 1956 setrvala teplota po poledni na hodnotě -24 stupňů, což je největší mráz v historii během dne

–        od 18. srpna do 22. října 1959, tedy po více než dva měsíce, nespadla v Hladkých Životicích ani kapka vody

–        květen 1962 byl v Hladkých Životicích až do roku 2010 vůbec nejdeštivější s úhrnem 208 mm, v následujících třech měsících se vytvořil deficit 155 mm a na sucho počátkem podzimu 1962 vzpomínali někteří pamětníci ještě na přelomu století.

–        v roce 1973 chybělo v hlavním vegetačním období Hladkých Životicích 200 mm vláhy a situace v září byla shodná se situací roku 2003. Ve sdělovacích prostředcích se ale o suchu příliš nemluvilo, protože začátek normalizace potíže nepřipouštěl

–        o Velikonocích 1977 napadlo téměř 30 cm sněhu a byl to vlastně nějvětší příděl sněhu celé sezóny 1976-1977

–        V 80-ti letém období 1901- 1980 činila průměrná teplota léta 17° C. Nejchladnější léto 1978 mělo v Hladkých Životicích průměr 15,2 °C, chladné léto s průměry 3-měsíčního období 15,4° C – 16,0° C bylo taky v letech 1903, 1913,1923,1965,1980,1984

–        během silvestrovské noci 1978-1979 poklesla teplota za sedm hodin o 27 stupňů, což je největší teplotní skok za celou dobu pozorování
–        léto 1980 vyniklo pouhými 14-ti letními dny. Přitom letní dny se vyskytly jenom mezi 13.červnem a 28.srpnem. Ještě mizernější léto zažili obyvatelé našeho regionu v roce 1913, kdy bylo v červenci a srpnu jenom 9 letních dnů.

–        silné mrazy po čtyři dny 7-10. ledna 1985 (v Hl. Životicích 7. ledna -30,5° C) značně poškodily ořešáky a třešně, alej mezi Hladkými Životicemi a Suchdolem z poloviny vymrzla, silný mráz -18 stupňů s čerstvým větrem po dva dny nás potrápil v lednu 1987

 

Dílčí klimatické epizody se v minulosti vystřídaly ve velmi krátkém čase a tak tomu bylo i v roce 1988. Zásluhou teplé zimy vykázal celý rok nadprůměrnou teplotu a tento trend převažuje do současnosti. Po roce 1988 byly pouze dva ročníky chladnější a všechny ostatní měly průměr vyšší než 7,9 stupňů Celsia.

Významné povětrnostní události poslední epochy:
– značná převaha teplejších zim v období 1988-2009
– velká rozkolísanost srážek – například v roce 1992 spadlo za čtyři měsíce květen-srpen v Hladkých Životicích pouze 101 mm vláhy, ale v červenci 1997 spadlo za necelé čtyři dny 210 mm a 30. června 1998 spadlo za čtyři a půl hodiny při dvou průtržích 111 mm (televizní šot z Hladkých Životic byl ve dvojích hlavních zprávách)
– v roce 1992 bylo nejteplejší léto v historii s průměrnou teplotou 20,0 ° C
– v roce 1994 jsme zase zažili největší vlnu veder, celkem 28 tropických dnů (30 stupňů ve stínu a více), 18 tropických dnů následovalo po sobě od 22.7. do 8.8.
– v roce 1994 bylo nejteplejší souvislé období jeden a půl měsíce s průměrem 22,0 ° C. V roce 1992 mělo stejně dlouhé období průměr 21,9 ° C a v roce 2006 činil průměr 6,5 týdnů 21,5 ° C.
– zima 1995-1996 trvala čtyři měsíce a byla velmi bohatá na sníh
– rok 2000 byl vůbec nejteplejším kalendářním rokem v historii
– od začátku března do 22. září 2003 se vytvořil v Hladkých Životicích vláhový deficit 160
mm. Sucho bylo ale zvýrazněno vysokými teplotami i téměř nulovou zásobou zimní vláhy
– od září 2006 do srpna 2007 jsme zažili vůbec nejteplejší souvislé 12-ti měsíční období s
kladnou odchylkou 3,1° C
– zima 2006-2007 vychází jako daleko nejteplejší v naší pozorovací řadě, po ní následovaly ještě dvě zimy teplotně nadprůměrné

– po čtyři roky 2010 – 2013 včetně, se již nevyskytla teplá zima, trend oteplování s vrcholem v roce 2007 se prozatím v našem regionu zastavil

– během 28 dnů, tedy od 11.3. – 7.4.2013 byla průměrná teplota v Hladkých Životicích -0,9° C a několikrát docela vydatně sněžilo. Záporná odchylka tak činí 4,9 ° C. Zimní charakter počasí v březnu byl zaznamenán i v letech 1996, 1987, 1971, 1969 a 1964. Největší extrém ale připadá stále na rok 1929. Po největší mrazivé vlně v historii meteorologických pozorování následoval studený březen s odchylkou 3,8 ° C a ještě prvních 26 dnů dubna 1929 mělo zápornou odchylku 4,7 ° C

 

 

V průběhu vlastních meteorologických pozorování jsem zaznamenal ve 20-letém období mezi roky 1972-1991 v průměru 42 letních dnů za sezonu.  V dalších 21 letech mezi roky 1992-2012 už činil průměr 56 letních dnů. Přitom průměrná teplota letní poloviny roku vzrostla jenom o jeden stupeň. Tak vysoký nárůst počtu letních dnů se dá vysvětlit dvojím způsobem – 1) nejnižší noční teploty vzrostly jen málo, odpolední nejvyšší teploty vzrostly více, takže tyto přispěly větší měrou ke zvýšení počtu letních dnů. 2) V posledním období se zvýšil teplotní kontrast mezi přílivem teplého a chladného vzduchu. Za 20 let do roku 1991 jsem zaznamenal jenom 2 dny, kdy nejvyšší teplota ve stínu dosáhla 34° C. V dalších 22 letech bylo ale takhle extrémní horko již poměrně běžné, vyskytlo se 40 dnů s teplotou 34° C ve stínu a více.

– dne 8.8.2013 jsem zaznamenal v meteorologické budce max. teplotu 37,3° C a celodenní průměr 28,3° C. Pro Hladké Životice a nejbližší okolí to jsou pravděpodobně absolutní rekordy za celou dobu pravidelných měření.

Březen 2014 s průměrnou teplotou 6,7 stupňů Celsia byl nejteplejším březnem naší pozorovací řady.

Od října 2013 do prosince 2016  měly všechny kalendářní měsíce průměrnou teplotu vyšší nebo stejnou srovnáme-li s normálem období 1901-1980. Kladná teplotní odchylka za 34 měsíců do července 2016 tak činí 2,0°C.

 

Rekordy z letního období roku 2015:

  • 32 tropických dnů
  • celkem ve 13 dnech vystoupala maximální teplota na 34 stupňů a výše
  • nejteplejší prázdniny s průměrnou teplotou 21,25 °C, červenec a srpen 1992 byl překonán o desetinu stupně

 

K měsíci září 2016 jsem si připsal 13 letních dnů, kdy maximální teplota vystoupala nad 25°C. Stejný počet byl i v roce 1947. Deset až dvanáct letních dnů během září, případně ještě začátkem října se vyskytlo např. v letech 1942, 1975, 1982 a 2011. V roce 1942 bylo po tuhé zimě chladné jaro i léto do poloviny srpna. Teprve na sklonku léta a začátkem podzimu se dostavilo pravé letní počasí.

 

Vánoce

–   průměrná teplota tří dnů vánoc 2016 činila 3,4 °C

–   průměr Vánoc za posledních 10 let vychází na 2,3 °C

–   prosinec jako celek měl za těchto 10 let průměrnou teplotu 0,5°C

–   poslední třetina prosince má v tomto období průměr 0,1 °C

–   o Vánocích tedy bývalo o více než dva stupně tepleji než by mělo být na sklonku kalendářního roku

–   známá pranostika „Na Adama a Evu čekejte oblevu“ má tedy opodstatnění. Nejvíce se vyplnila v roce 1927. Pouze tři vánoční dny měly u teploty znaménko plus , ostatních 28 dnů bylo mrazivých, dne 21.12. klesla teplota na -27°C, na Valašsku bylo zaznamenáno až -34°C !

–   Vánoce ale mohou být taky hodně mrazivé, v roce 1876 průměr -10,9°C, v roce 1892 průměr -13,6°C a v roce 1961 dokonce -15,3°C (je to jako kdyby byl tři dny nepřetržitě patnáctistupňový mráz)

 

Minimální teplota v zimě ve stupních Celsia

V zimní sezóně 2017-2018 jsem zaznamenal v Hl. Životicích nejnižší teplotu 1.3.2018  -18,1°C.

Během vlastních pozorování eviduji širokou škálu minimálních teplot:

26.  1.2007  -13,0°C

29.11.1989  -13,4°C

13.12.1987  -14,3°C

19.  1.1995  -14,4°C

Nejnižší teplota zimní sezóny může být vyjimečně i v listopadu nebo březnu.

8.  2.1986  -24,2°C

29.12.1996  -25,3°C

24.  1.2006  -26,2°C

19.  1.1987  -27,6°C

7.  1.1985  -30,5°C

Všimněte si rozdílu mezi nejnižší teplotou roku 2006 („Ladovská zima“, kterou opěvoval Jarek Nohavica a která trvala čtyři měsíce) a následujícího roku 2007, kdy byla prozatím vůbec nejteplejší zima v historii měření.

Další minimální teploty v Hl. Životicích (leden 1947 podle pamětníků):

leden 1947 -27°C

9.2.1956  -28°C

28.2.1963  -27,2°C

Minimální teploty v regionu i ve vzdálenějších místech

Nový Jičín  11.  2.1929  -34,7°C

3.  2.1929  -32,0°C

2.  2.1929  -28,6°C

leden 1942  -32°C ( podle pamětníka)

Opava        11.  2.1929  -38°C

 

Dne 18. března 2018 foukal při teplotě -4°C silný vítr, takže pocitová teplota činila -18°C. Po čtyři dny 17-20 března nevystoupila teplota nad nulu. Po studeném březnu s průměrem 1,1°C následoval nejteplejší duben naší pozorovací řady s průměrem 13,4°C. Tak velký rozdíl v teplotě mezi dvěma měsíci v období vegetace (tedy mimo zimu) nebyl dosud zaznamenán.

 

Dva teplotní rekordy z roku 2018

  1. Od začátku dubna do 21. září byla průměrná teplota o 3,3°C vyšší než kolik činí dlouhodobý normál vzdálenější minulosti. Pro téměř celou letní polovinu roku je to odchylka mimořádná. V zimní polovině roku je taková odchylka přijatelnější. Např. období říjen 2006 – březen 2007 mělo odchylku +3,9°C.
  2. V Hl.Životicích jsem zaznamenal 92 letních dnů s maximem 25°C až 34,3°C. To je rekord par excellence. Doposud bylo totiž v sezoně nejvýše 72 letních dnů.

 

Sucho 2018

Za devět měsíců prosinec 2017-srpen 2018 vypadlo v Hl.Životicích 65% vláhy ve srovnání s normálem. Klimatické sucho lze vyjádřit v procentech. Tíživější bylo ale sucho půdní a hydrologické, protože většina vody vypadla v podobě přívalových srážek, často na hranici průtrže, takže spousta vody odtekla bez užitku, aniž by se vsákla.

 

Od dubna 2018 do března 2019 byla v Hl. Životicích průměrná teplota 10,5°C. Pro souvislé období dvanácti měsíců je to druhá nejvyšší teplota naší pozorovací řady.