Od počátku minulého století do konce 70.let sledovaly vývoj teploty ovzduší meteorologické stanice umístěné převážně na souši, ty reprezentovaly pouze několik procent zemského povrchu. Vypočítaný průměr ze všech těchto stanic ukázal, že teplota ovzduší od začátku minulého století do konce 70.let stoupla velice pozvolna. V 60.letech došlo dokonce k ochlazení, zřejmě zásluhou série sopečných výbuchů.Tato úvaha odpovídala poznatkům šedesátých let. Pozdější výzkumy ukázaly, že sopečný výbuch může ovlivnit počasí na zeměkouli po dobu maximálně tří let. Sopečný aerosol ve stratosféře má velkou schopnost blokovat dopadající sluneční záření. To se pak ve větším množství odráží zpět do kosmu. Část záření je aerosolem zachycena a přispívá k ohřátí stratosféry (11 km nad hladinou moře a výše). Sopečný aerosol vzniká reakcí vodní páry a sopečných plynů, zejména oxidu siřičitého a sulfanu, dříve zvaného sirovodík. Výsledkem jsou kapičky kyseliny sírové o velikosti tisíciny milimetru (aerosol v malých výškách ovšem vytváří tepelný štít a teplotu zemského povrchu naopak zvyšuje , což se může stát brzy po erupci). V 60.letech se objevily dokonce úvahy, zda nás nečeká v blízké budoucnosti nová doba ledová.
| I | II | III | IV | |
| leden | -2,7 | -0,4 | -1,6 | 29 |
| únor | -1,4 | 0,2 | 0,3 | 29 |
| březen | 2,6 | 3,5 | 3,8 | 35 |
| duben | 7,8 | 8,1 | 9,2 | 49 |
| květen | 12,8 | 13,2 | 14,0 | 77 |
| červen | 16,1 | 16,2 | 17,3 | 86 |
| červenec | 17,8 | 18,7 | 19,1 | 88 |
| srpen | 17,0 | 18,3 | 18,7 | 69 |
| září | 13,2 | 13,1 | 14,0 | 59 |
| říjen | 8,2 | 8,5 | 9,1 | 41 |
| listopad | 3,4 | 2,8 | 4,7 | 43 |
| prosinec | -0,5 | -0,9 | 0,1 | 37 |
| Celý rok | 7,86 | 8,44 | 9,06 | suma 642 |
Ve sloupci I jsou průměry celého tohoto 80- ti letého období v našem regionu. Začátkem 80.let minulého století začala teplota stoupat v celosvětovém měřítku rychlejším tempem. Výpočet průměrné teploty ovzduší celé zeměkoule je navíc od počátku 80.let velmi přesný zásluhou meteorologických družic. V našem regionu se ale vzestup teploty projevil až od roku 1988. Sedmileté období 1981-1987 mělo průměrnou teplotu 7,9°C a to zásluhou tří studených zim po sobě jdoucích v letech 1985- 1987.
V roce 1988 došlo v krátkém čase k významné dílčí klimatické změně v našem regionu. Zásluhou teplé zimy vykázal celý rok 1988 nadprůměrnou teplotu a tento trend převažuje do současnosti. Po roce 1988 byly pouze dva ročníky chladnějšía všechny ostatní měly průměr vyšší než 7,9 stupňů Celsia.
Ve sloupci II je zpracováno devítileté období 1988-1996. Průměrná roční teplota je vyšší o více než půl stupně. Pozoruhodná je na tomto časovém úseku skutečnost, že nejchladnějším kalendářním měsícem byl prosinec, který má být normálně o 2,2°C teplejší než leden. Devítiletý průměr 1988-1996 poněkud snížily dva chladnější ročníky, zejména rok 1996.
Sloupec III vykazuje průměrné měsíční teploty a průměrnou roční teplotu za období jednadvaceti let 1997-2017. Nejvíce stoupla teplota v srpnu +1,7°C , nejméně se oteplilo v prosinci +0,6°C. Na sedmileté období 2011-2017 připadá průměrná teplota 9,33°C. Trend oteplování se alespoň do roku 2017 nezastavil, i když čtyři zimy v tomto sedmiletém období odpovídaly teplotou normálu.
Ve sloupci IV jsou průměrné měsíční srážky a průměrný roční úhrn srážek v areálu Šlechtitelské stanice Hladké Životice.
V současné době považujeme na stanici za dlouhodobý normál průměry 50-ti letého období 1951-2000. Teplota tohoto období má hodnotu 8,0°C, srážek napadlo 32 100 mm, za 50 let tedy napršela vrstva vody vysoká 32 metrů.
Průměrný roční úhrn srážek za 13ti leté období 2001 – 2013 činí 668mm.
Pravidelné a přesné záznamy z našeho regionu existují od roku 1873.
| nejchladnější zimy | |||
| pořadí | rok | pr.tep. | počet s denním prům.pod
-15oC |
| 1 | 1928-29 | -6,53 | 14 |
| 2 | 1962-63 | -5,55 | 10 |
| 3 | 1939-40 | -5,05 | 16 |
| 4 | 1946-47 | -5,00 | 13 |
| 5 | 1941-42 | -4,70 | 14 |
| 6 | 1890-91 | -4,35 | 6 |
| 7 | 1879-80 | -3,93 | 4 |
| 8 | 1892-93 | -3,75 | 10 |
| 9 | 1874-75 | -3,65 | 2 |
| 10 | 1986-87 | -3,45 | 6 |
| 11 | 1984-85 | -3,40 | 9 |
Nejstudenější zimy v severozápadní části Novojičínska v letech 1873 – 2020 podle průměrné teploty čtyř nejchladnějších měsíců sezóny.
V posledním sloupci je uveden počet dnů s denním průměrem – 15oC a nižším. Vůbec nejstudenějším dnem byl 11.únor 1929, kdy bylo naměřeno: ráno -33,2°C , odpoledne -22°C a večer -26°C.Půměrná denní teplota měla hodnotu (podle vzorce t7h + t14h + t21h +t21h /4) -27,1°C. Den předtím byla průměrná teplota -27,0°C.
Úhrn srážek, který znamenal katastrofální povodeň v Čechách v srpnu 2002. Srážky přišly ve dvou vlnách. První vlna zasáhla menší území Čech. Ve dnech 6-7. srpna spadlo v povodí horní Vltavy , Otavy a Blanice okolo 100 mm srážek, v povodí Malše byly naměřené úhrny 150-280 mm. Srážky od 60 do 90 mm byly naměřeny od Domažlic k Plzni a pak směrem na Tábor a do povodí horní Dyje. Dále k severu a severovýchodu srážkových úhrnů ubývalo, takže na sever od čáry Karlovy Vary – Beroun – Jihlava už byly srážky bezvýznamné.
Druhá vlna přišla ve dnech 11.-12. srpna a nejvíce srážek bylo zaznamenáno na Cínovci v Krušných horách a to 400 mm. Druhá vlna zasáhla daleko větší území. Celkové úhrny za obě vlny byly v téměř celé jihozápadní polovině Čech nad 100 mm a to i v povodí Sázavy. V téměř celém povodí Berounky a v celém povodí horní i střední Vltavy, Malše, Lužnice a Otavy bylo naměřeno nad 130 mm, na Šumavě a v Novohradských horách od 220 do 400 mm. K rozvodnění Labe přispěly i srážky z druhé vlny v Krkonoších a Jizerských horách , kde spadlo až do 250 mm.
Množství srážek, které spadly ve dnech 5.-8. července 1997, tedy za 4 dny, při katastrofálních povodních na severovýchodě našeho území:
| – Šance | 602 mm |
| – Lysá Hora | 586 mm |
| – Morávka | 513 mm |
| – Rejvíz | 513 mm |
| – Jeseník | 512 mm |
| – Praděd | 454 mm |
| – Skřípov | 320 mm |
| – Fulnek | 286 mm |
| – Spálov | 215 mm |
| – Hl.Životice | 210 mm |
| – Suchdol n.O. | 180 mm |
V Pobeskydí bylo zaznamenáno převážně 230 – 320 mm srážek. Již v pátek 4.července spadlo při bouřkách místy 15 – 30 mm srážek, v Hl.Životicích pouze 5 mm.
V historii pravidelných pozorování se jedná o největší množství srážek, které u nás spadly při působení tlakové níže.
Průměrné roční úhrny srážek (mm) v našem regionu i v celé ČR
| Suchdol n. Odrou | 670 |
| Bílovec | 680 |
| Klimkovice | 690 |
| Odry | 690 |
| Bernartice n. Odrou | 730 |
| Skřípov | 730 |
| Příbor | 770 |
| Nový Jičín | 790 |
| Hodslavice | 850 |
| Frenštát p.R. | 960 |
| Žatec | 455 |
| Slaný | 480 |
| Kadaň | 480 |
| Ratíškovice | 515 |
| Znojmo | 520 |
| Valtice | 520 |
| Chomutov | 550 |
| Brno | 580 |
| Praha-Břevnov | 580 |
| Hradec Králové | 600 |
| Opava | 640 |
| České Budějovice | 645 |
| Bruntál | 710 |
| Přibyslav | 710 |
| Mariánské Lázně | 730 |
| Ostrava | 760 |
| Náchod | 770 |
| Protivanov | 795 |
| Petřvald u Havířova | 805 |
| Valašské Meziříčí | 815 |
| Moravský Beroun | 830 |
| Hlinsko | 850 |
| Králíky | 865 |
| Ramzová | 920 |
| Libavá U Zeleného kříže | 925 |
| Český Těšín | 950 |
| Rejvíz | 995 |
| Hojsova Stráž (Šumava) | 1290 |
| Ostravice – Huti | 1290 |
| Lysá hora | 1560 |
| Hřebeny Krkonoš a Jizerských hor | přes 1700 |
průměrné srážky jsou většinou dány obdobím 1876 – 1925
podle odborné literatury: Dešťové faktory v ČSR; Praha 1948