Srážkové a odtokové poměry v povodí Husího potoka, povodeň v roce 1997

Povodí Husího potoka má povrch o rozloze 116 km2, počítám-li k posledním stavením v Hladkých Životicích. Pro účely tohoto článku tedy nezahrnuji povodí Děrenského potoka tekoucího přes Kujavy. Pro celé povodí předpokládám průměrné srážky 710 mm za rok. Koeficient odtoku bude mít hodnotu nanejvýše 0,30. Znamená to, že až 30 % vody ze srážek odteče v dlouhodobém průměru korytem potoka do Odry a podstatná část, tedy 70 %, se vypaří, přímo či prostřednictvím porostů nebo vsákne do hlubších vrstev země. Koeficient odtoku pro celé povodí Odry po Bohumín má hodnotu 0,36. Naše povodí se ale nachází v relativně sušší lokalitě, těžko se můžeme porovnávat se svahy Beskyd, takzvaných Předních hor, kde jsou srážkové průměry i 1.300-1.500 mm a tedy i mnohem větší odtok.

Řekněme, že výsledky mého vlastního pozorování a bádání jsou správné. V tom případě spadne do povodí za rok v průměru asi 82,5 milionů kubíků vody, korytem odteče nanejvýš 24,7 milionů m3 a dlouhodobý průměrný odtok na dolním konci může být 780 litrů za vteřinu. Za normální průtok považuji hodnotu přibližně 670 litrů za vteřinu. Průměrný odtok je vyšší proto, že při jedné až dvou menších povodních v průběhu roku projde korytem potoka alespoň 3,5 milionu m3 vody. Jsou ale roky, kdy se hladina potoka zvedne nanejvýš o půl metru a jsou situace jako v roce 1997 a 1998, kdy jsme zažili 500letou vodu a následovně 10letou vodu. Naopak delší období sucha snižuje průtok na Husím potoce i pod 300 litrů za vteřinu.

V červenci 1997 došlo k události, která nemá obdoby v povodí našeho potoka snad posledních 250 roků a možná i více. Při působení jedné tlakové níže spadlo za necelé čtyři dny v Hladkých Životicích 210 mm srážek a v celém povodí nejspíše 290 mm. Soudím tak podle měření na čtyřech srážkoměrných stanovištích severozápadním směrem od Hladkých Životic.

V pátek 4. července se přehnala bouřka, v sobotu 5.7.1997 pršelo šest hodin, povodí ale ještě nebylo nasyceno vodou. Déšť, který způsobil největší povodeň, se spustil v neděli 6. července v jednu hodinu v noci. Ráno v šest hodin jsem vyléval z nočního deště 35 mm a potok byl už zvedlý asi o tři čtvrtě metru. Nepřetržitě pršelo celou neděli, k večeru už voda opustila koryto i uprostřed vesnice. V pondělí 7. července pršelo do 10. hodiny občas, tedy s přestávkami. Mezi 10-15. hodinou ale pršelo nepřetržitě a vydatně. V Hladkých Životicích jsem naměřil za těch pět hodin 38 mm srážek. Jeden milimetr vody v celém povodí představuje 116 000 kubíků. Jestliže pršelo všude stejně, pak v povodí vypadlo téměř 4,5 milionů m3 vody. Každou vteřinu tedy napršelo 244 m3. Průtok při kulminaci po 15. hodině jsem odhadoval na 170 m3 za vteřinu. Mnoho lidí dodnes nechápe, kde se vzalo v pondělí 7. července v potoce tolik vody. Já se naopak divím, že povodňová vlna nebyla ještě větší. Jsou dvě možnosti, proč jsme nebyli ještě více zaplaveni:

• půda byla i přes velké přesycení stále ještě schopná jakousi vláhu zadržet
• srážky na horním toku potoka mohly být při tomto lijáku slabší než v Hladkých Životicích (i to se občas stává), takže úhrn mezi 10-15. hodinou byl třeba „jen“ 3,5 milionu m3

Jsou-li moje předpoklady správné, pak od sobotního odpoledne do středečního rána napršelo do povodí Husího potoka 33,5 milionů kubíků vody. Během týdne odteklo do Odry snad až 25 milionů kubíků, což je více, než odteče normálně za rok. Přitom i ten normální rok má jedno až dvě menší rozvodnění. Jen v pondělí 7.7. prošlo korytem potoka nejméně 8,5 milionů kubíků vody.

(tento článek byl sepsán v roce 1998)

Pozn (aktualizace 2017):

oficiální zdroj uvádí velikost povodí po Hladké Životice (bez Děrenského potoka) 122 km2 a průměrný průtok asi 620 l/s. Koeficient odtoku by tak činil 0,23.

 

Článek ze Zpravodaje obce Hladké Životice, červen 2017:

Jednou přišla nepohoda, vzala si nás velká voda.

Začátkem prázdnin si připomínáme 20. výročí katastrofální povodně na severovýchodě našeho území. O posledním víkendu měsíce června 1997 se vytvořila tlaková deprese nad Biskajským zálivem, tedy nejranější stadium tlakové níže. Cyklona, jíž už bylo možno na mapách označit uzavřenou izobarou, postupovala přes jižní Francii dále k východu. Když dospěla do centra Středomoří, mohla postupovat třemi různými směry. Schéma byste našli v knize Encyklopedie počasí. Pokud se po letech nepletu, tak snad ve středu 2. července předpověděla v televizi Taťána Míková, čtvrtým rokem působící jako meteoroložka ČT, že o víkendu doputuje cyklona severovýchodní až severní dráhou na jižní Polsko a na severovýchodě našeho území se projeví vydatnými srážkami s dosažením stupňů povodňové aktivity. Počasí předpovídal taky Ján Zákopčaník, který se v předpovědi loučil zdravicí „slunce v duši“ a s tímto pozdravem musel skončit v r. 2001. Z televize odešel v r. 2005 po neshodách s kolegy i vedením. Odhad z 2. června byl správný. Více než 100letá zkušenost dokazovala, že pokud se cyklona zastaví a prohloubí nad jižním Polskem, pak povodí Odry na našem území zůstává v severním proudění na týlové, studené straně. Na velké množství srážek má vliv konfigurace terénu. Jeseníky a Beskydy se od polské hranice docela sbíhají do úzkého koridoru Moravské brány, takže se vytváří tzv. nálevkový efekt. Srážek pak vypadne většinou v Jeseníkách a zejména v Beskydech během dvou dnů okolo 150 mm., potom se tlaková níže vyplňuje. Aby meteorologové určili postup a chování tlakové níže, musí zapracovat spoustu faktorů laikům nesrozumitelných, např. advekci, tedy proudění horizontální, stupeň stability vzduchových hmot, Coriolisovu sílu, vliv orografie, působení vírové složky a zejména polohu a další posun výškové brázdy. Dnes, po 20 letech, mají meteorologové významné pomocníky ve velmi výkonných počítačích. Těm je zadáno bezpočet dat a výsledkem je např. desetidenní předpověď. Známé jsou modely norské, německé nebo americké. Pokud se předpovědi rozcházejí, musí si zkušený meteorolog vybrat tu, kterou považuje za věrohodnější. V pátek 4. července se přehnaly nad regionem bouřky, v sobotu pršelo v H.Ž. šest hodin mezi 16-22 hodinou. Bouřky se vyskytovaly i koncem  června, takže půda byla dobře zásobena vláhou. Déšť, který nakonec způsobil katastrofu, se spustil v H.Ž. v neděli 6.7. v 1 h. v noci. Ráno v 6 h. jsem naměřil 35 mm., po poledni 70 mm. V tomto čase byly mnohem vydatnější srážky na horním toku potoka. Po poledni se začala voda vylévat za obchodem. Mostní těleso má totiž profil 14 m2 a při povodni tak vytváří hráz. Jestliže se voda žene rychlostí 3 m. za vteřinu, tak most blokuje odtok 42 m3. za vteřinu. K večeru a během noci déšť zmírnil, v pondělí 7.7. ráno jsem evidoval 102 mm. Mezi 7- 10 hodinou nepršelo, hladina potoka mírně klesla a zdálo se, že jsme z nejhoršího venku. V 10 hodin se ale spustil na další frontální vlně liják, který trval do 15. hodiny. V H.Ž. spadlo dalších 38 mm vody. Pokud pršelo všude stejně, pak do našeho povodí spadlo 4,4 mil. m3. vody, což je téměř 250 m3. za vteřinu. Kletenská nádrž má max. kapacitu 54 600 m3. Pondělní liják by naplnil 81 takových nádrží. Od neděle od 1 h. v noci do středy 8 h. ráno, tedy za tři a čtvrt dne, vypadlo do povodí tolik vody, že by to zaplnilo 615 kletenských přehrad. Zmiňovaná tlaková níže předčila všechna očekávání. Žádné dva dny a 150 mm., ale na horách 4 dny a v Rejvízu a na Pradědu až 513 mm. a na Lysé hoře dokonce 586 mm. Jestli někdo dodnes nechápe kde se vzalo v našem potoce, v Odře, Bečvě nebo Opavě tolik vody, tak vysvětlení je jednoduché: prostě mimořádně pršelo. Spadne-li v krátkém čase do povodí horní Odry a horní Bečvy 1,4 miliardy kubíků vody, což je šest a půl krát zcela zaplněná Slezská Harta, musí se to nějak projevit. Povodeň se ale netýkala jenom krajního severovýchodu našeho území. Padesátiletá voda postihla v Polsku povodí horní Visly, na jihu Dolní Rakousy a Štýrsko, vylity byly řeky Svitava, Orlice i horní Labe, povodňové stupně končily až v okresech Kolín a Nymburk. V extrémně deštivém období od 30. června do 23. července spadlo v Hladkých Životicích 369 mm., v Beskydech nejvíce 788, v Hrubém Jeseníku 698, v Krkonoších 590, v povodí Orlice 267 a na jižní Moravě 243 mm. Na severozápadě Čech odpovídaly srážky normálu.

Tento příspěvek je doplněním článku Povodeň 1997, který jsem sepsal před 19 roky a který je na webu metamater.cz ve sloupci historie.

Ladislav Rošlapil

Pár archivních fotek  ze Stachovické ulice

Most u Jednoty (dnes COOP), neděle odpoledne 6.7.1997:

 

  

 

Most pondělí ráno, ještě před největší povodňovou vlnou:

 

 

Lávka u Kapličky – před největší povodňovou vlnou

 

 

Těsně po kulminaci, fotografie  z č.p. 111

 

 

Okolí č.p. 2