Meteorologická pozorování v našem regionu, stručný přehled nejdůležitějších povětrnostních událostí od roku 1873

Český hydrometeorologický ústav a Slovenský hydrometeorologický ústav vydaly v r. 1960 obsáhlou samostatnou publikaci „ATLAS PODNEBÍ ČSSR“, dilo vyznamenané Státní cenou. V této publikaci byly za období let 1901 – 1950 zpracovány pozorovací řady z tehdejích 326 základních a 1048 srážkoměrných stanic v ČR a 98 základních a 251 srážkoměrných stanic v SR.

Laickou veřejnost může udivit počet pozorovacích stanovišť v první polovině minulého století. Většina stanic měla, řekněme, nepříznivého společného jmenovatele. Již koncem 40. let, kdy se zrodila myšlenka vypracovat obsáhlou  klimatologickou studii, si meteorologové postěžovali: „Při zpracování dlouhých řad se ukazuje, jak je důležité aby stanice měla co nejdelší řadu pozorování, aby byla stále na témže místě, vedena co nejdéle týmž pozorovatelem, aby tak byla co nejlépe zajištěna homogenita výsledků pozorování.“ Bohužel je málo míst, která by se vyznačovala těmito vlastnostmi. V historických zemích jsme mohli zpracovat např. jen 48 míst s nepřetržitými záznamy teploty vzduchu za celé období 1901 – 1930.

Mezi oněch 48 míst v letech 1901 – 1930 kupodivu patřila četná stanoviště našeho regionu či jemu blízká: Nový Jičín, Suchdol nad Odrou, Velké Albrechtice, Vítkov, Budišov nad Budišovkou, Krásno nad Bečvou, Opava, Lysá Hora. Pro nedostatek podkladů nebylo např. možno zpracovat přesně 30-leté období na rozsáhlém prostoru ohraničeném Brnem, Přibyslaví, Trutnovem, větší částí Jeseníků a Olomoucí.

V archívu pobočky HMÚ v Ostravě jsou uloženy měsíční výkazy meteorologických pozorování ze Suchdolu nad Odrou za období 1873 – 1938 včetně a za období listopad 1942 – únor 1945. Je reálný předpoklad, že stanice v těchto letech skutečně existovala (čili nebyla založena dříve). Od poloviny roku 1948 existuje stanice v Hladkých Životicích, vzdálená od bývalé suchdolské vzdušnou čarou asi 6 km, takže po citlivém vyplnění chybějících dat údaji z Opavy (teploty) a Fulneku (srážky) vznikla vcelku homogenní řada meteorologických pozorování rozhodujících prvků (teploty, srážky) za období déle než stoleté (tedy sekulární), s perspektivou dalšího pokračování.

V Ostravě jsou též uloženy výkazy z Hodslavic (od r. 1895), Klimkovic a Oder (od r. 1900), Velkých Albrechtic (1887 – 1938), Nového Jičína (1876 – 1938) a jiné. S výjimkou suchdolských záznamů však mají všechny ostatní záznamy z naší oblasti nejméně dvě vady: v některých výkazech jsou otazníky nad nepřesnými údaji a navíc v současné době neexistují či nemají pokračování v nejbližším okolí. Některé stanice, jako např. Hodslavice, měří v současné době jen srážky. Přes všechny tyto nedostatky musím konstatovat, že postavení našeho okresu v historii meteorologického pozorování je výborné. Vždyť počátkem druhé poloviny předminulého století existovalo v rámci Ústředního ústavu pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni 31 stanic, z toho 17 v Českých zemích.

Stanice s dlouhou pozorovací řadou dávají podklady ke studiím proměnlivosti a dynamiky našeho klimatu. Zpracováním naměřených hodnot je možno znázornit prostorové rozložení průměrných hodnot klimatologických prvků v režimu roku i některých prvků v režimu kratších údobí (měsíc, vegetační období aj.).

V naší oblasti je možno studovat klimatické tendence z relativně homogenní řady meteorologických pozorování v Suchdole n. O. a sousedních Hladkých Životic. Meteorologická pozorování v Suchdole se prováděla nepřetržitě 66 let – od r. 1873 do r. 1938. Činnost stanice byla obnovena v listopadu r. 1942 a definitivně skončila únorem 1945. V polovině roku 1948 byla zřízena meteorologická stanice v Hladkých Životicích, do konce r. 1963 zapojená do sítě ČHMÚ (soudě podle výkazů uložených v archívu). Od roku 1964 se sledují na stanici pouze teploty a srážky, a to pro potřebu provozovatele – Šlechtitelské stanice Hladké Životice, případně pro zájemce v okolí.

Vzhledem k dlouhodobé existenci pozorovacího stanoviště v Hladkých Životicích lze již mluvit o významu klimatologickém, neboť dřívější stanoviště v Suchdole n. O. i stanoviště současné mají téměř stejnou nadmořskou výšku i stejné orografické poměry (mírná pahorkatina mezi Vítkovskou planinou a řekou Odrou), takže záznamy z Hladkých Životic lze považovat s malou výhradou za pokračování záznamů ze Suchdolu n. O. Z obou stanovišť zcela chybějí záznamy za některá válečná a poválečná léta – celkem za 87 kalendářních měsíců, tj. celkem chybí 7 let a 3 měsíce. Teploty jsem doplnil údaji z Opavy, se kterou jsme ve velmi dobré shodě.

Opavské záznamy jsem ještě srovnával s výkazy meteorologických stanic ve Fryčovicích a Hranicích na Moravě. Teplotní řadu bych proto považoval za homogenní. Pokud jde o srážky, zde je homogenita narušena tím, že srážky jsou časově i prostorově nejvíce proměnlivý meteorologický prvek. Vzhledem k tomu, že v dlouhodobém průměru se od Fulneka příliš nelišíme, mohl jsem doplnit chybějící údaje o srážkách fulneckými záznamy. V Suchdole n. O. jsou srážky v průměru asi o 30 mm vyšší, což dokládá srovnání v posledních více než deseti letech.

Co se na meteorologických stanicích pozorovalo a kdo byli pozorovatelé? Na meteorologické stanici v Suchdole n. O. se měřila teplota v 7, 14 a 21 hodin (středoevropského času), srážky (zapisovala se forma srážek), zapisoval se směr a síla větru, pokrytí oblohy oblačností ve stupnici 0-10, směr pohybu oblačnosti a uváděl se určitý počet jevů v kalendářním měsíci – např. počet dní s mlhou, rosou, jinovatkou, bouřkou, blýskavicí a vichřicí. V archívu pobočky ČHMÚ v Ostravě jsou měsíční výkazy meteorologických pozorování svázány do několika sešitů. Za celou dobu pozorování – 66 let – se na výkazech podepisovali pouze dva lidé! Celých 51 let byl správcem meteorologické stanice G. A. Thal, podle jediného žijícícho svědka oné doby (v r. 1987), učitel a později ředitel obecné školy. G. A. Thal zemřel 13.6.1924 a zřejmě stanici spravoval od nástupu do učitelské funkce až do své smrti. Druhým a posledním správcem stanice byl J. Baier, nadučitel. O poválečném osudu tohoto člověka jsem se bohužel nic nedozvěděl. Záznamy ze Suchdolu jsou velice seriózní. Pokud jsem nahlížel do výkazů jiných stanic z naší oblasti, viděl jsem často otazníky, např. úplně chyběly srážky za delší období aj. Suchdolská stanice byla pravděpodobně umístěna v areálu obecné školy. Odpovídala by tomu i nadmořská výška stanice (278 m), uváděná v odborných publikacích.

Na meteorologické stanici v Hl. Životicích se sledovalo v podstatě totéž, co v Suchdole n. O., navíc se však měřily extrémní teploty, dále teplota tzv. vlhkého teploměru, teplota a stav půdy, tlak par, zapisovala se vlhkost vzduchu podle vlasového vlhkoměru i podle psychrometrických tabulek, navíc se prováděla pozorování fenologická. Hlášení se zasílala do ústředí v Praze již týdně, vždy v sobotu. Správcové a pozorovatelé v Hl. Životicích se získávali z řad zaměstnanců šlechtitelské stanice. Často se střídali, což bylo věci naškodu.

Od r. 1972 sleduje teploty a srážky autor tohoto článku. Od roku 1964 není pozorovací stanoviště v Hl. Životicích zapojeno do základní sítě stanic ČHMÚ a měří se pouze dva prvky – teploty a srážky. Je to sice málo, vzhledem k tradici jde však o prvky rozhodující o obyvatelnosti či neobyvatelnosti území. Jestliže se v určité oblasti zvýší např. průměrná rychlost větru, řekněme ze 4 km.h-1, bude to samozřejmě mít negativní dopad. Zvýší se v zimní polovině roku pocit chladu, bude více odnímáno teplo a zvýší se náklady na otop. V létě bude rychleji osychat půda, snad se zvýší větrná eroze, zemědělcům přibudou vrásky na čele. Hustota osídlení se ale zřejmě nezmění.

Pokud však dojde k dlouhodobé či trvalé změně teploty vzduchu, řekněme, že se sníží průměrná teplota vegetačního období o 1° C, budou již problémy větší. Některé plodiny nedozrají, u většiny se sníží kvalita apod. Pokles srážek v dlouhodobém režimu např. o 10 % by měl velký dopad na zemědělce a vodohospodáře. Všichni čtenáři se jistě dočetli o osudu obyvatel Grónska po nástupu tzv. malé doby ledové.

Systematicky se tedy sledují na malém prostoru již více než 140 let teploty a srážky, dva rozhodující prvky. Jejich zpracováním vzniká jasný obraz drobných kolísání klimatu v našem regionu v údobích počítaných na desítky let (změny intersekulární) i v jedné etapě více než stoleté (sekulární). Naše pozorovací řada se ovšem nemůže vyrovnat sekulární řadě pražské, která podchytila slušnou část tzv. malé doby ledové s mimořádnými zimami v letech 1798-1799 a 1829-1830, i velkou rozkolísanost počasí koncem 18.století.